VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Dohody mezi zaměstnavateli o nepřetahování zaměstnanců a fixaci mezd
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) jsou zakázané dohody mezi zaměstnavateli, ve kterých se zaměstnavatelé zavazují, že nebudou od druhého zaměstnavatele přebírat jeho zaměstnance, nebo že budou vzájemně koordinovat výši odměn či jiné pracovní podmínky.
ÚOHS se právě na tyto tzv. no-poaching a wage-fixing dohody hodlá v budoucnu více zaměřit, a to převážně ve specializovaných odvětvích a vůči velkým společnostem či asociacím. ÚOHS také uvádí, že ačkoliv tyto dohody sice mohou sledovat například ochranu investic či know-how, mohou stále působit na mobilitu zaměstnanců, výši mezd či pracovní podmínky, a tím tak negativně ovlivnit hospodářskou soutěž jako celek.
Předseda ÚOHS zároveň vyzval všechny soutěžitele, aby vyhodnotili, zda se výše popsaných praktik sami nedopouštějí.
Návrh zákona o preventivní restrukturalizaci schválen Senátem
Senát podpořil přijetí vládního návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci. Schválený návrh implementuje unijní směrnici (EU) 2019/1023 ze dne 20. 6. 2019 o restrukturalizaci a insolvenci.
Preventivní restrukturalizace má zejména pomoci podnikatelům předejít úpadku a zachovat jejich obchodní závod provozuschopný.
Daný podnikatel bude muset splnit určité podmínky (dobrá víra v zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu navrženými restrukturalizačními opatřeními a absence úpadku ve formě platební neschopnosti), aby tuto restrukturalizaci mohl zahájit. Podnikatel bude muset také učinit písemnou výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu s dotčenými stranami, a to spolu se zpřístupněním sanačního projektu. O restrukturalizačním plánu bude následně probíhat hlasování, přičemž na každou 1 Kč pohledávky bude připadat 1 hlas. Ke sporným pohledávkám se nebude přihlížet.
Nařízení o kontrole zahraničních subvencí
Toto nařízení má Evropské komisi dodat pravomoc přezkoumat poskytnuté subvence a EU tak poskytnout nástroj pro ochranu vnitřního trhu.
Zahraniční subvence představuje finanční příspěvek poskytnutý třetí zemí. Tento příspěvek, který je poskytován pouze některým odvětvím či podnikům, dává výhodu tomu podniku, který působí na vnitřním trhu EU.
Tyto subvence totiž nejsou regulovány ani zakázány a není stanovena ani žádná povinnost žádat Komisi o povolení. Tyto subvence se tak liší od veřejné podpory v rámci EU, a to zejména při porovnání striktní kontroly vyžadované u veřejné podpory v rámci EU.
Podniky, a to i ty, které působí pouze uvnitř EU, budou povinny sledovat veškeré své transakce se třetími státy a evidovat je. Tento monitoring se tak bude týkat jak dotací a dalších výhod poskytnutých třetími státy, tak i všech nákupů a prodejů zboží či služeb, které mají vztah ke třetím státům nebo jimi ovládaným subjektům.
Ochrana spoluvlastníka opomenutého při rozhodování o významné záležitosti
Z občanského zákoníku vyplývá, že spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Pokud návrh není podán do 30 dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká. Pokud však spoluvlastník o nakládání uvědomen nebyl (tzv. opomenutý spoluvlastník) běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, poté právo žádat soud o rozhodnutí zaniká. Ze závěru soudu a výše uvedeného tedy vyplývá, že jak přehlasovaný, tak i opomenutý spoluvlastník se může domáhat, aby o významné záležitosti týkající se společné věci rozhodl soud. K tomu mu běží prekluzivní lhůta (po jejím uplynutí právo podat tento návrh zaniká) v délce 30 dnů od okamžiku, kdy se o přijetí rozhodnutí dozví.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 1323/2022)
Prohlášení podpisu za vlastní učiněné zmocněncem původce podpisu na smlouvě o převodu podílu
Vrchní soud v Olomouci v projednávaném případě stanovil, že se nejedná o legalizaci, pokud navrhovatelka k návrhu na zápis změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku doložila smlouvy o převodu podílu, na kterých japonský notář osvědčil uznání podpisů převodců obchodních podílů toliko jejich zmocněncem. Dále doplnil, že takto zprostředkovaně „uznané“ podpisy převodců na citovaných smlouvách nelze brát za ověřené podpisy, které jsou podmínkou platnosti smlouvy o převodu podílu.
Český právní řád totiž neumožňuje učinit prohlášení, že listina obsahuje podpis konkrétní osoby (za účelem připojit doložku o ověření podpisu) jiné osobě než původci podpisu. Zastoupení je tak v tomto případě vyloučeno.
To i v případě, kdy japonský právní řád možnost zastoupení při legalizaci podpisu připouští (na základě obecné, či generální plné moci nebo jen pouhé rodinné vazby), bylo by nezbytné postupovat podle § 4 zákona o mezinárodním právu soukromém a aplikovat výhradu veřejného pořádku. Dané ustanovení zahraničního právního řádu by se tak nepoužilo, neboť jeho aplikace by umožňovala obcházet citované ustanovení zákona o obchodních korporacích.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 835/2022)
Odmítnutí dalšího výkonu práce za trvání dočasné pracovní neschopnosti
Hlavní otázkou, kterou se Nejvyšší soud v tomto případě zabýval bylo, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným a který přesto dobrovolně vykonává pro zaměstnavatele podle jeho pokynů (a tedy s jeho vědomím) práci, může či nemůže odmítnout další výkon práce, trvá-li stále jeho dočasná pracovní neschopnost.
Na to Nejvyšší soud odpověděl následovně: dočasná pracovní neschopnost trvá do té doby, dokud není zákonným způsobem ukončena – proto ani dobrovolný nástup zaměstnance do práce nemění nic na suspenzi pracovního závazku během dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Tento zaměstnanec stále není povinen vykonávat práci a zaměstnavatel ji není povinen přidělovat.
I po nástupu do práce za trvání této překážky se může zaměstnanec rozhodnout práci dále nevykonávat, aniž by odmítnutí dalšího výkonu práce bylo porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, které by mohlo založit důvod pro rozvázání pracovního poměru.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 2518/2022)
Časově neomezené funkční období členů volených orgánů akciových společností
Úprava délky funkčního období představenstva akciové společnosti, obsažená v zákoně o obchodních korporacích (ve znění účinném do 31. 12. 2020) je dispozitivní.
Nejvyšší soud tedy za situace, kdy valná hromada může členy volených orgánů (které volí) odvolat z funkce kdykoliv i bez udání důvodů, neshledává žádný důvod proto, aby nebylo umožněno ve stanovách ujednat, že funkční období členů volených orgánů je časově neomezené.
(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 27 Cdo 1915/2022)
K možnosti odporovat právnímu jednání insolvenčního dlužníka
Podle ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona lze odporovat jen právním jednáním (včetně opomenutí) „dlužníka“. Tím je i projev vůle, jímž dlužník plní dluh (peněžitý závazek) svému věřiteli, jelikož jde o projev vůle směřující k právnímu následku, jímž je zánik povinnosti splnit dluh (závazek).
Podle Nejvyššího soudu však provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) tím, že poskytovatel platebních služeb (peněžní ústav) na základě exekučního příkazu vydaného soudem nebo jiným oprávněným orgánem odepíše vymáhanou pohledávku z účtu povinného (dlužníka) a vyplatí ji oprávněnému (věřiteli), „právním jednáním povinného“ (dlužníka) není.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 ICdo 108/2022)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
