VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Odpovědnost společnosti v případě nesprávně poskytnuté informace umělou inteligencí
V Kanadě se soud zabýval odpovědností společnosti v případě, kdy chatbot chybně (jménem letecké společnosti) informoval zákazníka o možnosti koupě levnější letenky. Chatbot v rozporu s podnikovými pravidly poradil zákazníkovi postup pro uplatnění slevy, načež samotná společnost mu poté peněžní částku odmítla vrátit s odkazem na zákazníkův chybný postup (zvýhodněná letenka měla být rezervována před odletem, chatbot zákazníkovi doporučil rezervaci letenky za běžnou cenu s tím, ať se poté do určité lhůty obrátí na společnost s žádostí o vrácení peněz).
Soud uvedl, že letecká společnost si měla být vědoma toho, že je odpovědná za všechny informace na svých internetových stránkách a nehraje při tom roli, zda informace pocházejí ze statické stránky nebo od chatbota. Neuspěl tak tedy ani argument společnosti, která tvrdila, že ji nelze činit odpovědnou za „informace poskytnuté kterýmkoli z jejích agentů, zaměstnanců nebo zástupců – včetně chatbota“, na kterého nahlížela jako na samostatný právní subjekt (odpovědný za své jednání).
Změna vyhlášky o uveřejňování formulářů pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele
Dnem 1. 2. 2024 nabyla účinnosti výše zmíněná vyhláška, která nově upravuje (v souladu s unijní úpravou) formuláře sloužící pro uveřejňování informací podle zákona o zadávání veřejných zakázek, pro které není formulář určen přímo použitelným předpisem EU.
Ušlý zisk v důsledku ukončení jednání o uzavření smlouvy? určení ceny díla podle rozpočtu: mimořádná a nepředvídatelná okolnost ve smyslu § 2620 odst. 2 občanského zákoníku
Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že samotné neuzavření smlouvy není možno ve smyslu ustanovení § 1729 občanského zákoníku považovat za protiprávní, a z toho důvodu ani nemůže být považováno za příčinu vzniku škody. Odpovědnost strany, která jednání o smlouvě bez spravedlivého důvodu ukončila, je koncipována jako odpovědnost za vyvolání očekávání u poškozené strany, a nikoliv jako odpovědnost za neuzavření smlouvy.
Nejvyšší soud k tomuto dále uvedl, že protiprávním jednáním je ukončení jednání bez spravedlivého důvodu, tedy chování, které odporuje principu dobré víry. Jenom v tomto chování je nutno hledat příčinu vzniklé škody, nikoli v neuzavření smlouvy. Předmětné ustanovení proto nelze chápat jako přiznání práva na náhradu „ztráty z neuzavřené smlouvy“, neboť zde chybí příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a tímto typem škody. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ušlý zisk z neuzavřené smlouvy (z jejího nesplnění) není v příčinné souvislosti s ukončením jednání strany o uzavření této smlouvy bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 1729 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení § 1729 odst. 2 občanského zákoníku stanoví omezení výše náhrady takto vzniklé újmy, nikoli však zvláštní důvod vzniku práva na její náhradu.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 3191/2022)
Kdy je uplatnění nároku z důvodu porušení zákonného předkupního práva považováno za zneužití práva?
Nejvyšší soud v této věci navázal jak na odbornou literaturu, tak na svá dřívější rozhodnutí, ve kterých uvedl, že delší časový odstup mezi okamžikem, kdy se spoluvlastník dozvěděl o porušení zákonného předkupního práva, a okamžikem, kdy spoluvlastník svůj nárok ze zákonného předkupního práva uplatnil, sám o sobě nečiní uplatnění zákonného předkupního práva rozporné s dobrými mravy, resp. není zjevným zneužitím práva. Nejvyšší soud zdůraznil, že obecný právní korektiv v tomto ohledu tvoří obecná tříletá promlčecí lhůta, v níž se může opomenutý spoluvlastník domáhat po nabyvateli nabídky společné věci ke koupi. Delší časový odstup při uplatnění předkupního práva může, v poměrech konkrétní věci společně s dalšími podstatnými okolnostmi případu vést k závěru, že uplatnění nároku z důvodu porušení zákonného předkupního práva je zneužitím práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1228/2022)
Právo volby poškozeného ohledně způsobu náhrady škody podle § 2951 občanského zákoníku
Ustanovení § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, který se vrátil k zásadě upřednostňující naturální restituci, stanoví povinnost škůdce primárně nahradit poškozenému škodu uvedením do předešlého stavu. V případě, že toto není možné, anebo to žádá poškozený, se škoda nahradí v penězích.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí k tomuto dále doplnil, že pro „žádost“ (která je právním jednáním) není předepsána žádná forma ani náležitosti. Mělo by se však jednat o srozumitelné vyjádření požadavku na peněžité plnění, např. v žalobě.
Nejvyšší soud dále uvedl, že jen samotný nesouhlas s provedením opravy poškozené věci nelze bez dalšího ztotožňovat s volbou práva poškozeného na peněžitou náhradu ve smyslu § 2951 občanského zákoníku. Poškozený např. může mít v úmyslu, aby škůdce pouze posečkal s naturální restitucí do doby, než poškozený získá další relevantní informace pro učinění volby způsobu náhrady škody, případně může takovým nesouhlasem vyjádřit svou žádost, aby škůdce opravu neprováděl sám, ale pouze zajistil její provedení u třetí osoby, nebo aby namísto opravy poskytl poškozenému náhradní věc. Pokud však škůdce provede opravu poškozené věci proti vůli poškozeného, který požadoval náhradu škody v penězích a plnění opravou věci škůdcem následně nepřijal, nezpůsobuje zánik závazku k náhradě škody a nesnižuje určenou výši náhrady škody v penězích. K tomu je třeba doplnit, že výše uvedené neznamená, že by se v tom případě plnění poskytnuté škůdcem opravou věci proti vůli poškozeného nijak nezohlednilo.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 1820/2022)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
