VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Návrh zákona o dorovnávacích daních: jaké změny lze očekávat?
Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních transponuje evropskou směrnici, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024. Návrh zákona míří na všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším.
Návrh zákona zavádí novou povinnost primárně mateřským společnostem velkých nadnárodních a národních skupin odvádět dorovnávací 15% daň v souladu s pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pravidla stanovená ve směrnici by tímto zákonem měla být přijata v podobě dvou přímých daní, a to přiřazované dorovnávací daně a vnitrostátní dorovnávací daně. Z daňové povinnosti mají být vyloučeny některé subjekty (např. vládní entity, či penzijní nebo investiční fondy).
Návrh legislativní úpravy nové právnické osoby – Evropského přeshraničního sdružení
Cílem této úpravy je zejména zlepšit fungování vnitřního trhu odstraněním právních a administrativních překážek pro nezisková sdružení, která působí nebo chtějí působit ve více než jednom členském státě EU. Nová úprava má podpořit úlohu neziskových sdružení v EU a zajistit jim rovné podmínky.
Návrh Komise má v právních systémech členských států EU zavést právní formu evropského přeshraničního sdružení. Pokud bude toto přeshraniční sdružení založeno v jednou členském státě, bude automaticky uznáno i v ostatních státech EU a bude se moci zapojit do činností ve všech členských státech, a to včetně hospodářských činností. Tato úprava tak sníží právní a administrativní zátěž při zřizování neziskových sdružení, která se zabývají činností ve více členských státech.
Vyúčtování služeb v případě podnájmu bytu
Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty upravuje vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem. Dle Nejvyššího soudu ale není důvod, aby nebyl použit subsidiárně i na vztah podnájmu bytu, jestliže si jeho účastníci dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat.
V dotčené věci se účastníci smlouvy o podnájmu bytu dohodli na měsíčním placení záloh za služby s tím, že tyto služby budou ve smlouvě specifikovaném období jedenkrát ročně nájemcem vyúčtovány. Smlouva však neobsahovala pravidla pro náležitosti tohoto vyúčtování. Proto je třeba vzhledem k přiměřenému použití zákona č. 67/2013 Sb. aplikovat § 7 tohoto zákona, neboť podnájemce má stejný zájem na správnosti vyúčtování služeb a jeho kontrole jako nájemce.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3841/2022)
Imise spadem listí, nažek a větví ze stromů
Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že nelze žalobci uložit v řízení, ve kterém se domáhá zdržení se rušení jeho vlastnického práva, povinnost k provedení opatření, která by vedla k dosažení a udržení žádoucího stavu. Žalobě na zdržení se rušení výkonu vlastnického práva však nelze vyhovět za předpokladu, že žalobce může v souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi provést s přiměřenými náklady vhodné opatření, které zabrání rušení výkonu jeho vlastnického práva. Vždy je nutno v poměrech konkrétní projednávané věci posoudit, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat provedení vhodného opatření, které zabrání rušení výkonu jeho vlastnického práva, a tedy zda je opodstatněné žalobu z tohoto důvodu zamítnout.
Nejvyšší soud v tomto případě odmítl úvahu odvolacího soudu, který vyložil, že imise spadem listí, nažek a větví ze čtyř stromů nacházejících se na pozemku žalovaných jsou sice nepřiměřené místním poměrům, ale podstatně neomezují obvyklé užívání pozemku žalobců. Vyšel z toho, že instalace chráničů okapů, kterou mohou provést žalobci, představuje opatření, „které může při vhodném výběru pomoci zachytit většinu nečistot spadajících do okapů na rodinném domě žalobců (k čemuž jsou konstrukčně určeny) a po žalobcích lze v současné době spravedlivě požadovat, aby takovou ochranu na svou nemovitost instalovali, a to i na vlastní náklady a údržbu, která bude z povahy věci snadnější a efektivnější, než pravidelné čištění gajgrů“.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 638/2023)
Rozhodná doba pro stanovení ceny za veřejně obchodovatelnou akcii
Nejvyšší soud uvedl, že pokud akcionář, který získal rozhodný podíl na veřejně obchodovatelných akciích neučiní veřejný návrh, porušuje tím svou zákonnou povinnost vůči těm akcionářům, kteří byli vlastníky akcií k poslednímu dni lhůty pro učinění povinného veřejného návrhu. Tito akcionáři se proto mohou (vedle nároku na uložení povinnosti učinit veřejný návrh smlouvy) domáhat vůči povinnému akcionáři taktéž náhrady škody, která jim byla porušením této zákonné povinnosti způsobena. V souvislosti s tím dále uvedl, že právo akcionářů domáhat se uložení povinnosti učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií podle příslušného ustanovení a právo na náhradu škody vzniklé porušením této povinnosti jsou samostatné nároky uplatnitelné vedle sebe. Uplatnění práva na náhradu škody tak není nikterak podmíněno předchozím uplatněním práva na uložení dané povinnosti.
Na závěr soud dodal, že úpravu § 183c odst. 3 obch. zák. je třeba vykládat tak, že posledním dnem šestiměsíční doby pro stanovení váženého průměru cen není den, který předchází dnu, v němž ovládající akcionář nabyl rozhodující podíl v cílové společnosti, nýbrž den, ve kterém ovládající akcionář splnil povinnost učinit veřejný návrh smlouvy. Splní-li ovládající akcionář svou povinnost ve lhůtě stanovené v § 183b odst. 1 obch. zák., poslední den šestiměsíční doby splývá s posledním dnem šedesátidenní lhůty určené v § 183b odst. 1 obch. zák.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 27 Cdo 2048/2021)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
