LEGAL ALERT – Prosinec 2023

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT


Umělá inteligence a autorské právo

V nedávném rozhodnutí se Městský soud v Praze zabýval nárokovaným autorstvím žalobce k obrázku, který dle jeho konkrétního zadání vytvořila umělá inteligence (DALL-E) a který žalovaný zveřejnil bez žalobcova souhlasu na svých internetových stránkách.

Soud nejprve konstatoval, že umělá inteligence nemůže být autorem, neboť nesplňuje zákonné požadavky. Ustanovení § 5 autorského zákona totiž jasně stanoví, že autorem může být pouze fyzická osoba, a tou umělá inteligence bezpochyby není. Soud za autora daného obrázku nicméně nemohl považovat ani žalobce, který sice tvrdil, že umělé inteligenci dal pokyn s jasně vymezeným zadáním (na základě kterého poté došlo k jeho vytvoření), ale tuto skutečnost nijak neprokázal (resp. toliko svým osobním prohlášením).

Naplněny dle soudu nebyly ani pojmové znaky vymezující autorské dílo, neboť obrázek vytvořený umělou inteligencí nepředstavuje jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby. Za autorské dílo v tomto případě nelze považovat ani žalobcovo zadání, které mělo tvořit podklad pro vytvoření obrázku umělou inteligencí. Dle soudu by připadalo v úvahu smýšlet o zadání jako o námětu díla, či případně myšlence. Ani ty však nejsou, dle ustanovení § 2 odst. 6 autorského zákona, považovány za autorské dílo.

Dle soudu tedy dotčený obrázek nebyl vytvořen žalobcem osobně, nýbrž byl vytvořen umělou inteligencí, a nemůže se tedy jednat o autorské dílo. Dle názoru soudu není obrázek vytvořený umělou inteligencí autorským dílem ani autorským dílem osoby, která jej dle svého zadání nechala umělou inteligencí vygenerovat. 

(dle rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 10 C 13/2023)

Na základě jakých skutečností soudy posuzují, zda se jedná o neoprávněné podnikání?

Počátkem prosince vydalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání právní větu definující trestný čin nedovolené podnikání, která zní následovně:

„Spáchání trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku je podmíněno mimo jiné záměrem dosáhnout zisku z neoprávněně vykonávané činnosti. Na takový záměr pachatele lze usuzovat i z objektivních okolností, zejména z charakteru a četnosti neoprávněně provozované činnosti, doby jejího vykonávání, okruhu osob, vůči nimž směřovala, inzerce nabídek, nákladů na ni vynaložených, přijímaných plateb apod.“

Tento závěr uvedl Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí z listopadu roku 2022, jímž odmítl dovolání muže, kterému byl soudem prvního stupně uložen za přečin neoprávněného podnikání podmíněný trest odnětí svobody a peněžitý trest.

V této věci obviněný po dobu téměř 4 let nabízel široké veřejnosti na svých internetových stránkách expedice do zahraničí pro více osob, které trvaly několik dní a byly realizovány v daných termínech s organizovanou dopravou. K poskytování takových služeb je však nezbytné živnostenské oprávnění (dle § 10 a § 27 živnostenského zákona), které však obviněný neměl.

Nejvyšší soud dále rozvedl, že pojem „větší rozsah podnikání“ není určován podle výše zisku, ale podle rozsahu provozované činnosti.

Aby se na danou osobu nahlíželo jako na podnikatele, není třeba, aby tato osoba měla živnostenské oprávnění. Rozhodující je toliko naplnění zákonných znaků podnikání, a to tak, jak jsou vymezeny v § 420 občanského zákoníku. Za podnikatele se podle tohoto ustanovení považuje ten, kdo vykonává samostatně, na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 5 Tdo 1012/2022)

Otázka neomluveného zameškání práce zaměstnancem v trvání pěti a více dnů

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozsudku konkretizoval, k jakým skutečnostem je třeba zejména přihlížet při posuzování, zda jednání zaměstnance znamená porušení pracovní kázně. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl následující:

„neomluvené zameškání práce v trvání pěti a více dnů zpravidla představuje – obecně vzato – samo o sobě porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však ani zde nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu; kromě délky nepřítomnosti zaměstnance v práci je proto nutno přihlédnout i k dalším okolnostem posuzovaného případu, zejména k důsledkům nepřítomnosti zaměstnance v práci pro zaměstnavatele, k dosavadnímu postoji zaměstnance k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností“.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 2697/2022)


V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.

Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady

Další články

LEGAL ALERT – Listopad 2023

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Nařízení o digitálních službách: na koho se bude vztahovat a co přinese nového? Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o jednotném trhu digitálních služeb neboli tzv. Digital

LEGAL ALERT – Říjen 2023

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Zásah do pověsti právnické osoby uveřejněním pravdivé informace Dle Nejvyššího soudu osoby dotčené debatou o věcech veřejných (tzv. osoby veřejného zájmu) požívají ve vztahu ke kritice jejich

LEGAL ALERT – Září 2023

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Návrh zákona o dorovnávacích daních: jaké změny lze očekávat? Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních transponuje evropskou směrnici, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku