VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
AI ACT a ochrana osobních údajů
Dne 2. srpna 2026 se začala uplatňovat další část evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Ta zavádí nové povinnosti v oblasti transparentnosti vybraných systémů umělé inteligence.
Rychlý rozvoj umělé inteligence současně komplikuje rozpoznání obsahu vytvořeného nebo manipulovaného pomocí AI od autentického lidského obsahu. S tím souvisí rostoucí riziko šíření dezinformací a manipulativního obsahu ve velkém měřítku, stejně jako podvodů, napodobování identity či klamání spotřebitelů.
Nová pravidla se týkají zejména označování vybraného obsahu vytvořeného či manipulovaného pomocí AI, včetně deepfake obsahu, a povinnosti informovat uživatele, pokud komunikují s AI systémem namísto člověka, například prostřednictvím chatbotu, AI agenta nebo avatara. U některého AI obsahu se rovněž uplatňuje požadavek strojově čitelného označení.
Nové povinnosti jsou významné zejména pro společnosti, které AI systémy poskytují nebo nasazují při komunikaci se zákazníky či při tvorbě a publikaci obsahu. Za porušení pravidel transparentnosti mohou příslušné orgány uložit společnostem pokutu až 15 milionů EUR nebo 3 % celosvětového ročního obratu; u malých a středních podniků má být zohledněna proporcionalita sankce.
Odštěpný závod jako provozovna pro místní insolvenční řízení
Nejvyšší soud se v usnesení sen. zn. 29 NSČR 16/2023 ze dne 30. 6. 2026, zveřejněném v srpnu 2026, zabýval otázkou, za jakých podmínek lze odštěpný závod zahraniční společnosti považovat za „provozovnu“ ve smyslu nařízení (EU). Rozhodnutí má význam zejména pro určení, zda lze vůči zahraničnímu dlužníkovi vést místní insolvenční řízení před českými soudy.
Nejvyšší soud zdůraznil, že samotný zápis odštěpného závodu v obchodním rejstříku nepostačuje k závěru, že má zahraniční společnost v České republice provozovnu. Rozhodující není formální zápis, ale skutečná hospodářská činnost dlužníka. Provozovnou je místo, kde dlužník vykonává nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a majetku.
Při posouzení existence provozovny je třeba vycházet z objektivních a třetími osobami zjistitelných skutečností. Pokud formálně deklarované sídlo odštěpného závodu neodpovídá skutečnému stavu, má přednost stav faktický. Samotná existence vedoucího odštěpného závodu, majetku nebo bankovních účtů dlužníka v České republice proto podle Nejvyššího soudu v zásadě nepostačuje.
V projednávaném případě měla zahraniční společnost v České republice zapsaný odštěpný závod a disponovala zde finančními prostředky na bankovních účtech. Nebylo však zjištěno, že by prostřednictvím odštěpného závodu vykonávala skutečnou hospodářskou činnost. Odštěpný závod neměl zaměstnance a nevykazoval tržby z prodeje výrobků, služeb ani zboží. Nejvyšší soud proto potvrdil závěr, že nejde o provozovnu ve smyslu unijního insolvenčního nařízení, a nebyly tak splněny podmínky pro vedení místního insolvenčního řízení v České republice.
- Co to znamená pro podnikatele?
Rozhodnutí potvrzuje nutnost rozlišovat mezi formální existencí odštěpného závodu a jeho skutečným ekonomickým fungováním. Pro zahraniční společnosti i jejich věřitele je podstatné, že zápis odštěpného závodu v českém obchodním rejstříku sám o sobě nezakládá možnost vést vůči zahraničnímu dlužníkovi místní insolvenční řízení v České republice. Rozhodující bude faktická hospodářská aktivita, organizační zázemí a využívání lidských a majetkových zdrojů.
Protinávrhy společníků na valné hromadě s.r.o.
Nejvyšší soud se ve svém usnesení ze dne 28. května 2026, sp. zn. 27 Cdo 306/2025, zabýval dosud neřešenou otázkou, zda může společník společnosti s ručením omezeným na valné hromadě předkládat návrhy a protinávrhy a za jakých okolností lze o takovém návrhu rozhodnout, aniž by šlo o záležitost neuvedenou v pozvánce.
Nejvyšší soud dovodil, že společník s.r.o. může na valné hromadě uplatňovat návrhy a protinávrhy, a to i bez výslovné zákonné úpravy tohoto práva. Přijaté usnesení se přitom může lišit od návrhu předpokládaného svolavatelem, pokud se stále týká záležitosti zařazené na pořad valné hromady.
V projednávané věci byla valná hromada svolána za účelem schválení převodu podílů na třetí osobu. Skutečnost, že nakonec schválila jejich převod na stávajícího společníka, který uplatnil předkupní právo, podle Nejvyššího soudu sama o sobě neznamenala rozhodování o jiné záležitosti.
Praktický význam: Rozhodnutí posiluje možnost společníků reagovat na průběh valné hromady vlastními návrhy. Současně však zdůrazňuje význam dostatečně určitého vymezení programu valné hromady a obsahu pozvánky, protože právě podle nich se posuzuje, jaké varianty rozhodnutí mohli ostatní společníci rozumně předvídat.
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady.
