LEGAL ALERT – Říjen 2022

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT


Účinnosti nabyla novela zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů

Tato novela zákona o evidenci skutečných majitelů upustila od dělení definice skutečného majitele na koncového příjemce a na osobu s koncovým vlivem. Podle nového vymezení je skutečným majitelem fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání. Jednou z dalších změn je zúžení výjimek dle ustanovení § 7 zákona, přičemž dle novelizovaného znění jsou výjimky omezeny výhradně na osoby veřejného práva (zrušeny tak budou výjimky např. pro politické strany a politická hnutí, odborové organizace či společenství vlastníků jednotek).
Dle novely musí všechny dotčené osoby do šesti měsíců od nabytí účinnosti zajistit, aby údaje o jejich skutečném majiteli odpovídaly požadavkům novely.

Snížila se minimální přípustná teplota pro některé druhy prací

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, mění minimální přípustné teploty pro práci vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů (třída práce I), a to z dosavadních 20 °C na 18 °C.

Pro práce převážně vsedě spojené s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní (třída práce IIa) je pak minimální přípustná teplota snížena z dosavadních 18 °C na 16 °C.

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce předvídatelnosti škody při porušení péče řádného hospodáře člena voleného orgánu obchodní korporace, a to ve světle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post.

Při posouzení otázky, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře nelze dle Nejvyššího soudu vycházet ze skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post. Tímto přístupem by dle soudu došlo k zakázanému „retrospektivnímu proroctví“, neboli přístupu „generála po bitvě“.

Uvedený přístup by totiž zásadně omezil možnost posoudit, zda člen statutárního orgánu mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, a zda jednal s nezbytnou loajalitou ke společnosti.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 59/2022)

Nejvyšší soud dovodil, že škoda v případech porušení povinnosti rovného zacházení při odměňování může spočívat i v tom, že zaměstnanci vznikne nižší nárok na náhradu mzdy, než by mu vznikl, kdyby zaměstnavatel neporušil svoji právní povinnost rovně odměňovat zaměstnance.

V řešeném případě zaměstnanci náležela náhrada ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Tento průměrný výdělek byl však nesprávně určen, jelikož zaměstnavatel u něj porušil povinnost rovného zacházení při odměňování a tomuto zaměstnanci vyplácel méně.

Soud proto ve svém rozhodnutí dovodil, že škoda v případech porušení povinnosti rovného zacházení při odměňování může spočívat i v tom, že zaměstnanci vznikne nižší nárok na náhradu mzdy, než by mu vznikl, kdyby zaměstnavatel neporušil svoji právní povinnost (rovného odměňování zaměstnanců) a zaměstnanci by v rozhodném období byla zúčtována vyšší mzda.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 658/2022)

Řeší-li zaměstnanec ve své pracovní době soukromé záležitosti, jedná se dle Nejvyššího soudu o porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem.

Nejvyšší soud konstatoval, že útok na majetek zaměstnavatele představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Do této kategorie je dle soudu třeba zařadit i tzv. „úmyslné předstírání výkonu práce“, tedy situaci, kdy zaměstnanec využívá pracovní doby pro vyřízení soukromé záležitosti a ve vztahu k zaměstnavateli tuto činnost vykazuje jako odpracovanou dobu.

Dle soudu není apriori významné, jaké hodnoty (v jakém rozsahu) byly takovým útokem ohroženy či zasaženy. Důraz je zde kladen hlavně na nezbytnost vzájemné důvěry, spolehlivost zaměstnance a na jeho poctivost ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 424/2021)

Nejvyšší soud se vyjádřil k následkům porušení pravidel o střetu zájmů.

Nejvyšší soud uzavřel, že jedná-li zástupce, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy zastoupeného, je tímto jednáním zastoupený vázán vždy, byla-li třetí osoba (s níž zástupce jednal) v dobré víře, že zástupci svědčí zástupčí oprávnění (že mezi zájmy zástupce a zájmy zastoupeného není rozpor, popř. že existující rozpor neomezuje zástupčí oprávnění zástupce).

Není-li však třetí osoba v dobré víře, není zastoupený jednáním zástupce vázán; může je však dodatečně schválit (ratihabovat). Nedostatku zástupčího oprávnění zástupce (způsobeného nedovoleným střetem zájmů) se zastoupený dovolá ve smyslu občanského zákoníku tím, že právní jednání bez zbytečného odkladu dodatečně neschválí.

(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022)


V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.

Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady

Další články

LEGAL ALERT – Únor 2024

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Odpovědnost společnosti v případě nesprávně poskytnuté informace umělou inteligencí V Kanadě se soud zabýval odpovědností společnosti v případě, kdy chatbot chybně (jménem letecké společnosti) informoval zákazníka o možnosti koupě

LEGAL ALERT – Leden 2024

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bez uvedení důvodu Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí potvrdil, že je možné, aby zaměstnavatel odstoupil od konkurenční doložky po dobu trvání

LEGAL ALERT – Prosinec 2023

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Umělá inteligence a autorské právo V nedávném rozhodnutí se Městský soud v Praze zabýval nárokovaným autorstvím žalobce k obrázku, který dle jeho konkrétního zadání vytvořila umělá inteligence (DALL-E) a