VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Nový zákon o hromadném řízení – aneb jak lépe ochránit spotřebitele?
Ministerstvo spravedlnosti ČR připravilo návrh zákona o hromadném řízení, díky kterému dojde k implementaci evropské směrnice o zástupných žalobách[1] do českého právního řádu.
Cílem této úpravy je dle Ministerstva spravedlnosti ČR zrychlit, zjednodušit a zlevnit soudní řízení tím, že dojde ke zefektivní projednávání většího počtu stejných či obdobných nároků, což povede také k odbřemenění soudů. Vymáhání většího počtu stejných či podobných nároků je totiž velmi neefektivní a drahé, a to jak pro stát, tak pro účastníky řízení.
Podávat hromadné žaloby budou moci pouze ověřené a určené neziskové subjekty (např. dTest, Sdružení českých spotřebitelů aj.)[2]. Tyto subjekty budou zařazeny na seznam oprávněných osob k podání hromadných žalob.
Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR bude také zřízen rejstřík hromadných řízení, ve kterém bude možné nalézt jednotlivá probíhající hromadná řízení a některé úkony v těchto řízeních provedené.
Aby bylo možné hromadné řízení zahájit, bude třeba splnit několik podmínek, a to například: (i) musí se jednat o spor mezi spotřebiteli a podnikateli, (ii) skupina spotřebitelů musí mít alespoň 20 členů, (iii) skupina spotřebitelů musí být adekvátně zastoupena, (iv) neziskový subjekt musí být podroben kontrole Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, (v) nároky spotřebitelů musí být stejné nebo podobné, (vi) nesmí jít o zneužití práva a další.
Členové skupiny si budou moci vybrat, zda chtějí či nechtějí vstoupit do hromadného řízení (uplatní se tzv. opt-in princip). Pokud se rozhodnou vstoupit do řízení, získávají postavení tzv. zúčastněných členů skupiny. Členové takové skupiny nejsou považováni za účastníky řízení, ale mají v řízení několik základních práv. Spotřebitelé tak nebudou nést žádné riziko, jejich účast v řízení je nebude nic stát a nebudou se muset v řízení nijak více angažovat. Naopak žalobce bude financovat řízení a bude také odpovídat za veškerá rizika. Žalobci však také bude náležet právo na přiměřenou odměnu z vysouzeného plnění.
Hromadná řízení budou dvoufázová. V první fázi nejprve soud přezkoumá přípustnost hromadné žaloby (tj. zda splňuje všechny podmínky) a v druhé fázi již bude soud rozhodovat ve věci samé.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.
Novela autorského zákona.
Novela autorského zákona do českého právního řádu implementuje unijní směrnici o pravidlech pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících[1].
Tato novela se dotkne zejména práv a povinností vydavatelů tiskových publikací, neboť poskytovatel služby informační společnosti (tj. online služeb) bude povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu. To se dotkne zejména náhledů chráněných publikací, které zveřejňují např. společnosti jako Google, Facebook či Apple.
Novela se dále dotýká i šíření rozhlasového a televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nebude považovat zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy (tj. např. v kadeřnictví či restauraci).
Novela dále přináší celou řadu nových zákonných licencí, mezi které patří zejména licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat, licence pro užití díla nedostupného na trhu, licence pro pastiš apod.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.
Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k problematice výpovědi zaměstnance z pracovního poměru z důvodu nesplňování požadavků pro řádný výkon práce.
Dle Nejvyššího soudu ČR je nesplňování požadavků pro řádný výkon práce důvodem k výpovědi z pracovního poměru z důvodu podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce pouze tehdy, jestliže k němu došlo bez zavinění zaměstnavatele.
Zaměstnavatel zavinil, že zaměstnanec nesplňuje požadavky pro řádný výkon sjednané práce tehdy, jestliže svým jednáním nebo opomenutím v rozporu s obecnou povinností vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem způsobil, že zaměstnanec tyto požadavky (z hlediska výkonu práce oprávněné a povahou pracovních činností ospravedlnitelné) nesplňuje; půjde zde především o různé nedostatky v řídící práci, které u vedoucích zaměstnanců znamenají porušení povinností podle ustanovení § 302 zákoníku práce.
Zaměstnanec přitom ve smyslu ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce jen tehdy, je-li dána absence kvality požadovaných skutečností po delší dobu.
Tato podmínka se nepochybně vztahuje též na požadavek spočívající v dosažení určitého stupně fyzické zdatnosti zaměstnance.
Jen dočasná zdravotní indispozice způsobující, že zaměstnanec po přechodnou dobu požadované fyzické zdatnosti nedosahuje, závěr o nesplňování požadavku pro řádný výkon práce neopodstatňuje.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 209/2021)
Insolvenční navrhovatel způsobil neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby, konstatuje Nejvyšší soud ČR.
Zákon umožňuje právnické osobě požadovat po insolvenčním navrhovateli přiznání náhrady nemajetkové újmy, kterou jí způsobil neoprávněným zásahem do její dobré pověsti tím, že podal insolvenční návrh, který byl jeho vinou odmítnut, nebo zamítnut nebo tím, že podal insolvenční návrh, o kterém bylo zastaveno insolvenční řízení jeho vinou (tedy zejména jedná-li se o nedůvodný nebo šikanózní insolvenční návrh).
Při stanovení výše nemajetkové újmy se pak uplatní i obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2654/2020)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
