VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Ochrana spotřebitele se zvýší díky tzv. „tlačítkové novele“.
Tato novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku implementuje dvě evropské směrnice upravující spotřebitelské právo do českého právního řádu. Tento měsíc byla novela schválena oběma komorami Parlamentu, čeká na podpis prezidenta a účinnosti nabude ve lhůtě 30ti dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Primárním cílem novely je výrazně zvýšit ochranu spotřebitele při online prodeji. Přinášíme přehled několika oblastí této regulace, se kterými se můžete setkat nejčastěji.
U zlevněného zboží budou mít prodejci povinnost nově uvádět jeho nejnižší cenu před prvním uplatnění slevy, a to v období v posledních 30ti dnech. Takové opatření by mělo omezit nepoctivé chování prodejců, kteří zneužívali sezónních akcí jako např. BlackFriday tím, že před slevou záměrně navýšili cenu zboží. Spotřebitelé by tak měli lépe rozeznat původní cenu, výši nabízené slevy a vyhnout se klamavým praktikám prodejců. Je důležité upozornit na to, že pravidlo nebude uplatňováno na veškeré zboží, přičemž mezi výjimky z tohoto pravidla se řadí zejména slevy výrobků s kratší dobou spotřeby či výrobků podléhající rychlé zkáze, kombinované nebo vázané podmíněné nabídky a věrnostní programy.
Novela se dále promítne do způsobu odesílání objednávek přes internet, z nichž musí být dle novely jednoznačné a pro zákazníka srozumitelné, že stisknutím tlačítka dochází k odeslání závazné objednávky a k povinnosti ji následně zaplatit. Díky tomu získala novela přezdívku „tlačítková“.
Další novinkou jsou podmínky ústního sjednávání smluv po telefonu. Ty ukládají volajícímu povinnost sdělit údaje o své totožnosti (či osoby v zastoupení) a obchodním účelu hovoru. K tomu se váže i odesílání stvrzení nabídky v textové podobě, kterou nelze následně jednostranně změnit (tj. např. ve formě pdf.). Až následným potvrzením nabídky ze strany spotřebitele dochází k uzavření smlouvy s prodejcem.
Změna se dále dotkne i reklamací. V současné době platí, že projeví-li se vada zboží v průběhu šesti měsíců od jeho převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Novela však tuto dobu prodlouží na dvanáct měsíců. V neposlední řadě se novela dotkne i recenzí a jejich věrohodnosti. Prodávající bude mít nově povinnost ověřit, zda recenze produktů skutečně pochází od kupujících, kteří si takový produkt dříve zakoupili. V případě, že by prodejce uváděl falešné recenze, bude se na takové jednání pohlížet jako na nekalou obchodní praktiku.
Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k otázce porušení péče řádného hospodáře a k otázce vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace.
Podle Nejvyššího soudu ČR aplikace institutu vyloučení z výkonu funkce musí být přiměřená (zejména) významu a závažnosti pochybení, jichž se člen statutárního orgánu dopustil. Jinak řečeno, jedním z předpokladů vyloučení člena statutárního orgánu je – tak jako v případě jiných sankcí stíhajících členy volených orgánů – proporcionalita této sankce, a její uložení musí představovat adekvátní (spravedlivý) důsledek předchozího porušení právní povinnosti členem statutárního orgánu. Z uvedeného se podává, že soud musí při posuzování, zda jsou splněny předpoklady vyloučení z výkonu funkce, přihlédnout ke všem okolnostem konkrétního případu.
Péče řádného hospodáře zahrnuje tzv. náležitou péči (povinnost jednat s potřebnými znalostmi a pečlivostí) a povinnost nezbytné loajality (povinnost dát při výkonu funkce přednost zájmům obchodní korporace před zájmy svými či zájmy jiných osob). Jde-li o náležitou péči, platí, že člen voleného (tj. i statutárního) orgánu obchodní korporace odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti.
Soud při zvažování, zda člen statutárního orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, zásadně posuzuje toliko rozhodovací proces podle zákonných kritérií. Bylo-li určité rozhodnutí přijato korektně, tj. v zájmu obchodní korporace, s patřičnou pečlivostí a s potřebnými znalostmi, není z pohledu péče řádného hospodáře významné, zda bylo pro obchodní korporaci výhodné, nevýhodné či zda jí přivodilo újmu.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2342/2021)
Odpovědnost za škodu nájemce na nebytových prostorech se dle Nejvyššího soudu ČR vykládá obdobně jako odpovědnost v případě bytu.
V tomto případě došlo k protečení vody z nebytových prostor do níže položených místností v budově, a to v důsledku prasknutí přívodní hadičky k umyvadlu. Nejvyšší soud posuzoval otázku odpovědnosti nájemce za takto způsobenou škodu.
Jelikož občanský zákoník neříká, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami v případě nájmu prostor sloužících k podnikání, avšak umožňuje použití analogie, vychází se z úpravy těchto pojmů u nájmu bytu. Běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním prostoru sloužícího k podnikání tak provádí a hradí nájemce (není-li ujednáno něco jiného). Z toho plyne, že je jeho povinností takovou údržbu svými silami a prostředky zajišťovat, že její nesplnění je porušením zákonem uložené či smluvně ujednané povinnosti a že může představovat též okolnost svědčící o zanedbání náležitého dohledu.
Vznikla-li tedy škoda na níže položeném nebytovém prostoru v důsledku úniku vody z horního nebytového prostoru v návaznosti na prasknutí přívodní hadičky pod umyvadlem (nešlo tedy o hlavní uzávěr vody pro tento nebytový prostor), jedná se o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním povinnosti nájemce provádět běžnou údržbu a drobné opravy předmětu nájmu. Nájemce je tedy za takto způsobenou škodu odpovědný.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2342/2021)
Insolvenční navrhovatel způsobil neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby, konstatuje Nejvyšší soud ČR.
Zákon umožňuje právnické osobě požadovat po insolvenčním navrhovateli přiznání náhrady nemajetkové újmy, kterou jí způsobil neoprávněným zásahem do její dobré pověsti tím, že podal insolvenční návrh, který byl jeho vinou odmítnut, nebo zamítnut nebo tím, že podal insolvenční návrh, o kterém bylo zastaveno insolvenční řízení jeho vinou (tedy zejména jedná-li se o nedůvodný nebo šikanózní insolvenční návrh).
Při stanovení výše nemajetkové újmy se pak uplatní i obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2654/2020)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
