VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Zákoník práce před ÚS obstál: Přesčasy nejsou protiústavní
Ústavní soud posuzoval ústavnost části zákoníku práce, u níž existovaly pochybnosti, zda nenaplňuje znaky nucené práce.
Hlavním argumentem stěžovatelů bylo, že zákoník práce (konkrétně se zaměřením na nařízené přesčasy nebo specifické povinnosti v klíčových sektorech, jako je zdravotnictví či záchranné složky) nutí zaměstnance k výkonu práce proti jejich vůli, což by mohlo být chápáno jako nucená práce. ÚS tento argument odmítl – rozhodl, že napadená část zákoníku práce zůstává v platnosti. Ústavní soud zkonstatoval, že neshledal důvody pro zrušení § 41 odst. 3 zákoníku práce pro rozpor se zákazem nucené práce podle čl. 9 odst. 1 Listiny, jelikož zaměstnanec vstupuje do pracovního poměru dobrovolně na základě smlouvy, kde jsou podmínky (včetně možných přesčasů) předem známy. Zásadním faktorem pro rozhodnutí ÚS byla skutečnost, že zaměstnanec má vždy právo pracovní poměr ukončit (výpovědí), což je v přímém rozporu s definicí nucené práce. Soud dále zdůraznil, že zákonné povinnosti (např. zajištění pohotovosti) jsou vyváženy zákonnými příplatky, náhradním volnem a povinným odpočinkem.
Tento nález přináší právní jistotu jak zaměstnavatelům, tak státu. Potvrzuje, že stávající nastavení zákoníku práce, které umožňuje v zákonem stanovených mezích nařídit práci nad rámec běžné pracovní doby, je ústavně konformní a není neoprávněným zásahem do svobody jednotlivce.
(Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/24)
Reklamace vad u nemovitosti: Jak soudy nově počítají přiměřenou slevu?
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí rozebral zjednodušený způsob, jakým se určuje výše „přiměřené slevy“ při reklamaci vad (typicky u nemovitostí nebo děl).
Dříve se sleva vypočítávala jako poměr mezi hodnotou věci bez vady a hodnotou věci s vadou v době koupě. Tento postup byl v praxi nesmírně složitý, vyžadoval nákladné znalecké posudky a často vedl k nepřesným výsledkům.
Náklady na odstranění vady
Nejvyšší soud stanovil, že pro určení „přiměřené slevy“ jsou primárním a nejobjektivnějším kritériem náklady, které je nutné vynaložit na odstranění vady – pokud lze vadu opravit, výše slevy by měla v zásadě odpovídat ceně této opravy.
Zohlednění snížení funkčnosti a estetičnosti
V případech, kdy vadu nelze zcela odstranit (nebo jen za neúměrné náklady), musí sleva reflektovat také snížení užitné hodnoty věci, její estetické nedostatky a potenciální komplikace při dalším užívání.
Cílem je, aby kupující získal částku, která mu reálně umožní dát věc do pořádku nebo mu vykompenzuje trvalé znehodnocení. Díky této metodě dojde ke snížení nákladů na soudní řízení a ke zkrácení celého jeho průběhu, protože odpadá nutnost vypracovávat komplikované znalecké posudky o „tržních hodnotách s vadou“.
Pro poškozeného (kupujícího) je nyní jednodušší prokázat výši slevy – stačí doložit rozpočet na opravu nebo faktury, namísto složitého dokazování hypotetických tržních cen z minulosti.
(Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2666/2024)
AI a HR
Podle Aktu o AI spadají systémy používané k náboru, hodnocení zaměstnanců nebo ukončování pracovních poměrů do kategorie vysoce rizikových systémů. To s sebou nese přísné povinnosti pro zaměstnavatele i vývojáře – AI nástroje mohou totiž porušovat zásadu zákazu diskriminace a rovného zacházení.
Diskriminace
Algoritmy mohou na základě historických dat vyřazovat určité skupiny uchazečů (např. podle věku, pohlaví nebo bydliště), což je v přímém rozporu s českou legislativou.
Lidský prvek
Zaměstnavatelé nesmí činit rozhodnutí (např. o výpovědi) výhradně na základě automatizovaného zpracování. Podle GDPR i zákoníku práce musí mít zaměstnanec právo na přezkum rozhodnutí člověkem a na vysvětlení, jak algoritmus k výsledku dospěl.
GDPR
AI nástroje často analyzují velké množství osobních údajů, což naráží na ochranu osobnosti zaměstnance. Sledování emocí nebo příliš invazivní monitoring produktivity jsou právně velmi rizikové oblasti.
Pro firmy to tedy znamená nutnost provést audit všech AI nástrojů, které v HR používají. Nestačí se spoléhat na prohlášení dodavatele softwaru – odpovědnost za soulad s právem totiž nese koncový uživatel (zaměstnavatel).
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
