VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Vykazujete si více hodin, než skutečně odpracujete?
Nejvyšší soud ČR řešil otázku intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance ve vztahu k okamžitému ukončení pracovního poměru.
Spor se týkal okamžitého zrušení pracovního poměru vedoucí zaměstnankyně, která po dobu delší, než rok vykazovala výrazně více hodin, než skutečně odpracovala. Zaměstnankyně měla stanovenou pracovní dobu, kterou nedodržovala, protože po splnění úkolů opakovaně opouštěla pracoviště, avšak hodiny si vykazovala, jako kdyby po celou stanovenou pracovní dobu setrvala na pracovišti.
Nejvyšší soud se ztotožnil s výrokem soudu prvního stupně – tedy že musí zaměstnanec setrvat na pracovišti i po splnění zadaných úkolů pro případ, kdyby mu chtěl zaměstnavatel přidělit další práci. Zároveň uváděla žalovaná (zaměstnankyně) svého zaměstnavatele v omyl, který vedl k opakovanému vyplácení mzdy, která neodpovídala skutečnému počtu odpracovaných hodin. V důsledku toho došlo k poklesu majetkových hodnot, což je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Z případu tedy vyplývá, že zaměstnanec musí být zaměstnavateli na pracovišti fyzicky k dispozici, a to po celou dobu trvání pracovní doby.
(Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2715/2023 ze dne 11. února 2025)
Můžete dostat výpověď za zameškání jedné pracovní směny?
Nejvyšší soud se zabýval tím, zda může být výpověď z pracovního poměru pro závažné porušení pracovní povinnosti považována za platnou i v případě, kdy ji obdrží spolehlivý zaměstnanec s dlouhou pozitivní historií u zaměstnavatele, který v jednom případě svévolně zameškal pracovní směnu.
Případ se týkal zaměstnankyně, která u zaměstnavatele pracovala po dobu 11 let. Nebyl jí schválen požadavek na dovolenou, zaměstnankyně přesto v dotčený den nedorazila do práce. Kvůli tomu následně dostala výpověď pro závažné porušení pracovní povinnosti.
Nejvyšší soud se neztotožnil s názory předchozích dvou instancí, které v počínání zaměstnankyně neshledaly porušení pracovní povinnosti v požadované intenzitě. Nejvyšší soud oproti těmto tvrzením dospěl k názoru, že k závažné míře porušení povinností na straně zaměstnankyně došlo s odkazem na důležitost vztahu důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který byl svévolným počínáním zaměstnankyně významně narušen.
(Nejvyšší soud v rozsudku se sp. zn. 21 Cdo 816/2024 ze dne 20. března 2025)
Evropská komise k problematice opožděných plateb:
V EU je aktuálně projednáváno nové nařízení, které má upravovat maximální lhůtu splatnosti faktur.
Evropská komise původně navrhla fixní podobu úpravy představující lhůtu stanovenou na 30 dní. Po projednání v Evropském parlamentu se pracuje s variantou, která by umožňovala prodloužení této lhůty až na 60 dní, a to na základě výslovné dohody stran. V rámci specifických sektorů, jako jsou maloobchody a obchody se sezónním zbožím, by se strany mohly dohodnout na lhůtě splatnosti dosahující délky až 120 dnů.
Nařízení má rovněž stanovit automatické nároky na úrok z prodlení bez možnosti smluvního vyloučení. Má zavést paušální náhradu nákladů ve výši 50 EUR za každou opožděnou platbu, přičemž u částek přesahujících 15.000 EUR má tato paušální náhrada dosahovat částky 150 EUR.
STAVEBNICTVÍ – V tomto odvětví se standartní doba splatnosti pohybuje mezi 90ti – 120ti dny. Přijetí nové regulace by tedy mělo vliv na výrazné zvýšení množství provozních úvěrů.
RETAIL – V maloobchodním sektoru jsou běžné delší splatnosti z důvodu běžného financování zásob. Fixní zkrácení lhůty splatnosti by tedy mohlo ovlivnit cenovou politiku a vztahy řetězců a jejich dodavatelů.
Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy budou muset periodicky předávat informace úřadům
Vláda projednávala návrh novely zákona č. 164/ 2013 Sb. Jedná se o přenesení legislativy EU do českého právního řádu.
Aktuální právní úprava dovoluje úřadům vyžadovat informace o transakcích na základě individuální žádosti. Nová (projednávaná) úprava by však zavedla systém povinného předávání těchto informací v pravidelných ročních intervalech.
Zákon by dále zavedl automatickou výměnu informací spojených s dorovnávací daní. Tato daň by se vztahovala na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů EUR, a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne výše 15ti procent, správce daně celé firmě vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální výši zdanění (15 %).
Šéfové budou odpovídat za soulad praktik firmy se zákonem o kybernetické bezpečnosti
Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který byl schválen v Poslanecké sněmovně, a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů, budou totiž osobně odpovědní za dodržování této regulace – tedy za to, že subjekt, kterého se zákon dotýká, implementuje a přijme veškerá opatření, která jsou nezbytná a dále dohlédne na to, že tato opatření budou dodržována.
Vedení firem budou muset projít relevantním školením týkajícím se kybernetické bezpečnosti, dále se budou muset podílet na dohledu dodržování pravidel v rámci své organizace.
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
