VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Úřad pro ochranu osobních údajů uděloval pokuty za porušení GDPR prostřednictvím cookies souborů
Podle tiskové zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů („Úřad“) od počátku roku Úřad udělil pokuty ve výši téměř 4,5 milionu Kč. Nejvyšší pokuta byla Úřadem uložena za nahrávání cookies, jejichž prostřednictvím docházelo ke zpracování osobních údajů k marketingovým účelům, do koncových zařízení návštěvníků, a to bez jejich souhlasu.
Mezi nejčastější či nejzásadnější porušení GDPR, která Úřad identifikoval patří:
- nahrávání souborů cookies do zařízení návštěvníků, a to bez jejich souhlasu;
- nedostatky souhlasu se zpracováním osobních údajů (např. co do dostatečného informování uživatelů);
- nedostatečné plnění informační povinnosti (nedostatečná klasifikace jednotlivých cookies či informace dostupné pouze v angličtině);
- nemožnost (či výrazné zkomplikování možnosti) odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies souborů;
- umístění možnosti volby pro „souhlas“ a „nesouhlas“ se zpravováním osobních údajů prostřednictvím souborů cookies do různých vrstev v rámci cookies lišt, kterým je návštěvník cíleně ovlivňován, aby souhlas udělil (tzv. DDP – Deceptive Design Pattern);
- cookies lišta na individuální nastavení zpracování osobních údajů prostřednictvím souborů cookies buď nereaguje nebo reaguje nedostatečně.
S ohledem na to, že Úřad bude v kontrolách dále pokračovat, doporučujeme provozovatelům internetových platforem nastavení cookies lišt zkontrolovat. Jak jsme již uvedli v našich dřívějších Legal Alertech, osobní údaje od návštěvníků lze shromažďovat pouze na základě prokazatelného souhlasu návštěvníků podle principu opt-in.
Může člen orgánu obchodní společnosti, který byl odvolán z funkce, požadovat výmaz důvodů tohoto odvolání z obchodního rejstříku?
Tuto otázku řešil Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí. Dovolatel u rejstříkového soudu uplatňoval námitky proti zápisu důvodů, pro něž měl být z funkce jednatele valnou hromadou odvolán.
Nejvyšší soud uvedl, že dovolatel zde sice brojil proti zápisu důvodů odvolání a nikoli proti samotnému výmazu své osoby jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku, gramatickým výkladem příslušného ustanovení by však bylo možné dovodit, že toto ustanovení takový postup neumožňuje.
Ve světle dalšího výkladu (teologického) však lze dospět dle soudu k odlišnému závěru. Soud uzavřel, že skutečnosti, jejichž výmazu se dovolatel domáhá, úzce souvisí s výmazem osoby dovolatele jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku. Je-li dovolatel oprávněn domáhat se změny zápisu v případě svého výmazu z obchodního rejstříku, musí mu též svědčit oprávnění domáhat se změny (výmazu) zápisu důvodů, pro něž byl z obchodního rejstříku vymazán, resp. v případě odvolání z funkce jednatele valnou hromadou i důvodů, pro které měl být odvolán.
(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 27 Cdo 1744/2022)
Nepřidělování práce po neplatném rozvázání pracovního poměru
Nejvyšší soud v této věci objasnil, že po neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání, může u tohoto zaměstnance dojít ke ztrátě na výdělku (následkem neplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy) jen tehdy, je-li sám připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy.
Pokud však zaměstnanec nemůže konat práci podle pracovní smlouvy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo jiné překážky v práci, při níž zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele, nemá v tom případě ani právo na náhradu mzdy či platu.
V případě, kdy důvodem nepřidělování práce zaměstnanci (v době od oznámení trvání na dalším zaměstnávání do právní moci rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru) je ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance pro pracovní úraz, je nutné posoudit, zda zaměstnanci požadované plnění nenáleží z jiného právního důvodu, a to například z důvodu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1410/2022)
Výpověď nájmu prostoru sloužícího k podnikání v souvislosti s pandemií koronaviru
Nejvyšší soud v této věci uvedl, že výpovědní důvod dle ustanovení § 2287 o. z. lze, podle § 2311 o. z., použít i při skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Toto ustanovení totiž zavádí ve prospěch nájemce výhradu změny poměrů a umožňuje mu, aby nájem vypověděl, jsou-li splněny dvě podmínky: (i) dojde ke změně okolností, z nichž strany při uzavírání smlouvy vycházely, a (ii) současně jde o natolik významnou změnu okolností, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.
Žalobkyně (pronajímatelka) a žalovaná (nájemkyně) spolu uzavřely smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání na dobu určitou, přičemž nájemkyně smlouvu po necelém roce vypověděla.
Výpovědní důvod spatřovala v pandemii koronaviru, v jejímž důsledku byla povinna uzavřít všechny své provozovny, a nemohla tak vykonávat svou podnikatelskou činnost, pro předmět nájmu neměla využití a nešlo předpokládat, že by se v dohledné době situace, s ohledem na její nízké příjmy, změnila. Žalobkyně (pronajímatelka) se následně u soudu domáhala určení, že výpověď z nájmu, učiněná nájemkyní, je neoprávněná.
Nejvyšší soud ve svém odůvodnění doplnil, že se jedná o výjimku z obecné zásady uplatňující se v závazkových vztazích, a totiž že smlouvy je třeba plnit (i za ztížených podmínek). Zmíněné ustanovení je proto nutné vykládat restriktivně a za takové okolnosti považovat pouze ty, které jsou podstatné a které nájemce nemohl v době uzavření smlouvy předvídat.
Pro právní posouzení věci je proto relevantní především zjištění, zda a do jaké míry se změnily okolnosti, jež objektivně existovaly ke dni uzavření smlouvy, oproti okolnostem nastalým v době trvání smluvního vztahu.
Určující přitom je, jak tyto změněné okolnosti vymezil nájemce ve své výpovědi z nájmu a jejich posouzení vzhledem ke stavu, který byl dán v době doručení výpovědi.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 1323/2022)
Prohlášení podpisu za vlastní učiněné zmocněncem původce podpisu na smlouvě o převodu podílu
Vrchní soud v Olomouci v projednávaném případě stanovil, že se nejedná o legalizaci, pokud navrhovatelka k návrhu na zápis změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku doložila smlouvy o převodu podílu, na kterých japonský notář osvědčil uznání podpisů převodců obchodních podílů toliko jejich zmocněncem. Dále doplnil, že takto zprostředkovaně „uznané“ podpisy převodců na citovaných smlouvách nelze brát za ověřené podpisy, které jsou podmínkou platnosti smlouvy o převodu podílu.
Český právní řád totiž neumožňuje učinit prohlášení, že listina obsahuje podpis konkrétní osoby (za účelem připojit doložku o ověření podpisu) jiné osobě než původci podpisu. Zastoupení je tak v tomto případě vyloučeno.
To i v případě, kdy japonský právní řád možnost zastoupení při legalizaci podpisu připouští (na základě obecné, či generální plné moci nebo jen pouhé rodinné vazby), bylo by nezbytné postupovat podle § 4 zákona o mezinárodním právu soukromém a aplikovat výhradu veřejného pořádku. Dané ustanovení zahraničního právního řádu by se tak nepoužilo, neboť jeho aplikace by umožňovala obcházet citované ustanovení zákona o obchodních korporacích.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 1323/2022)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
