LEGAL ALERT – leden 2026

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT


Změny v pracovním právu v roce 2026

Nové legislativní změny pro rok 2026 se zaměřují především na digitalizaci státní správy a omezení daňových optimalizací. Pro zaměstnavatele to znamená nejen méně papírování díky sjednoceným hlášením, ale také nové finanční náklady spojené s rizikovou prací a nutnou úpravu benefitních systémů.

  • Spoření u rizikových profesí

Firmy zaměstnávající osoby ve 3. rizikové kategorii (např. skladníci, dělníci či obsluha strojů) musí nově odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel má navíc přísnou informační povinnost vůči zaměstnancům – za její nesplnění hrozí pokuta až 20 000 Kč.

  • Konec daňových optimalizací

Populární výměna části mzdy za naturální benefity (poukázky na sport, knihy či potraviny) už od ledna není daňově výhodná. Pokud je benefit poskytnut formou snížení základu mzdy, daní se jako běžný příjem. Daňové osvobození zůstává zachováno pouze u benefitů poskytovaných jako bonus nad rámec sjednané mzdy.

  • Digitální hlášení a evidence

Zavádí se Jednotné měsíční hlášení, které postupně nahradí až 25 různých formulářů pro ČSSZ, finanční úřad a úřad práce. Zásadní novinkou je povinnost registrovat nového pracovníka do systému ještě před jeho nástupem do zaměstnání. Digitalizace se nově týká i hlášení pracovních úrazů přes portál inspekce práce.

Pro firmy to v praxi znamená nutnost přenastavit mzdové systémy a prověřit kategorizaci prací kvůli novým odvodům. Klíčové je také včasné zaškolení HR oddělení na nový systém hlášení, jehož ostrý provoz začíná v dubnu 2026, aby se předešlo zbytečným sankcím za pozdní registraci zaměstnanců.

Nová pravidla EU proti nekalým obchodním praktikám

Evropská unie připravuje revoluční nařízení, které má zásadně posílit ochranu zemědělců a menších dodavatelů v potravinovém řetězci. Nová pravidla reagují na neefektivitu dosavadních směrnic, které narážely na komplikované vymáhání práva v přeshraničních případech, kdy velké nadnárodní společnosti zneužívaly svou tržní sílu vůči slabším aktérům.

  • Přeshraniční vymáhání

Dosud bylo velmi obtížné trestat nekalé jednání firem se sídlem v jiném členském státě EU. Nově bude moci český ÚOHS na žádost zahraničního orgánu přímo vykonat pokutu nebo nápravné opatření uložené například v Německu či Polsku, což zajistí reálnou vymahatelnost práva napříč Unií.

  • Povinná spolupráce úřadů

Zavádí se jasná procesní pravidla pro bleskovou výměnu informací mezi národními dozorovými orgány. Pomocí zabezpečených digitálních platforem a standardizovaných formulářů budou úřady sdílet důkazy o nekalém jednání (např. o opožděných platbách či jednostranných změnách smluv) bez zdlouhavých administrativních průtahů.

  • Koordinovaná šetření

V případě rozsáhlých neférových praktik, které zasahují více států najednou, budou moci úřady provádět společné kontrolní akce. Tato evropská součinnost má zabránit tomu, aby se velké koncerny vyhýbaly odpovědnosti skrze rozdílné procesní postupy v jednotlivých zemích a zneužívaly roztříštěnosti trhu.

Pro firmy v obchodním řetězci to znamená nutnost důkladné revize smluvních vztahů i v mezinárodním měřítku. Díky propojení evropských úřadů už nebude stačit splnit pouze lokální standardy; jakýkoliv prohřešek v jedné zemi se díky novému mechanismu velmi rychle přenese do hledáčku kontrolních orgánů po celé Evropě.

Nová éra obchodu: Evropa a Indie spojují trhy

Evropská unie a Indie podepsaly dohodu o volném obchodu, která má za cíl odstranit až 90 % celních bariér a usnadnit export. Jen ve clech má evropským exportérům ušetřit kolem 4 miliard eur ročně!

Podpis této dohody proběhl dne 27. ledna 2026 v Novém Dillí, kdy jej musí ještě ratifikovat Evropský parlament a všechny členské státy.

Vznikne tím zóna volného obchodu pro téměř dvě miliardy lidí, což výrazně zlepší přístup evropských firem na doposud uzavřený indický trh.

Pro českou republiku má tato dohoda obrovský potenciál, a to zejména pro oblast strojírenství a automobilového průmyslu – cla na strojírenské výrobky dosahujících až 44 % klesnou na nulu a v automobilovém sektoru na 10 %.

Poslanecká sněmovna schválila nový režim zaměstnaneckých akcií (ESOP)

Od ledna 2026 vstoupila v účinnost zásadní novela zákona o daních z příjmů, která se týká zavedení tzv. kvalifikovaného zaměstnaneckého opčního programu.

Zavedení „Kvalifikovaného režimu“

Novela zavádí speciální kategorii ESOPů pro startupy a menší firmy:

  • Žádné odvody na pojištění: Zisk z takového ESOPu (rozdíl mezi nákupní cenou a tržní cenou při prodeji) nově nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Dříve se to danilo jako „mzda“ (včetně odvodů), nyní se na to pohlíží spíše jako na kapitálový/ostatní příjem.
  • Daníte až při prodeji (No Tax Before Cash): Daň neplatíte v momentě, kdy opci uplatníte (a dostanete akcie), ale až v momentě, kdy ty akcie skutečně prodáte získáte za ně hotovost.

Podmínky pro uplatnění

Aby se tento výhodný režim uplatnil, musí být splněno několik zákonných podmínek:

  • Firma musí být malý nebo střední podnik s obratem maximálně 2,5 mld. CZK a aktivy nepřesahující 2 mld. CZK.
  • Zaměstnanec může opci uplatnit až 3 roky po udělení opce a zároveň mezi udělením a uplatněním musí být u zaměstnavatele zaměstnán alespoň 12 měsíců. Zde je možné smluvně upravit co se s opcí stane v případě, že zaměstnanec rozváže se zaměstnavatelem pracovní poměr před uplatněním opce (good leaver, bad leaver).
  • Celková hodnota podílů pro jednoho zaměstnance je omezena na maximálně 5 % základního kapitálu.

Další klíčová omezení pro získání výhody

Aby byl ESOP považován za „kvalifikovaný“ a byl tak osvobozen od drahých odvodů, musí splňovat i tato specifická kritéria:

  • ESOPy nenahrazují mzdu: Stát chce zabránit obcházení zákona, kdy by firma vyplácela zaměstnanci jen symbolickou mzdu a zbytek doháněla přes nezdaněné opce. Proto je stanovena podmínka, že zaměstnanec musí v daném období pobírat hrubou mzdu ve výši alespoň 1,2násobku minimální mzdy.
  • Vyloučené obory: Zvýhodnění má podporovat inovativní startupy a technologické firmy. Zákon proto z tohoto režimu výslovně vylučuje některé regulované a specifické obory jako jsou banky, pojišťovny, advokátní kanceláře, auditoři atp.


V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.

Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady

Další články

LEGAL ALERT – prosinec 2025

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Zákoník práce před ÚS obstál: Přesčasy nejsou protiústavní Ústavní soud posuzoval ústavnost části zákoníku práce, u níž existovaly pochybnosti, zda nenaplňuje znaky nucené práce. Hlavním argumentem stěžovatelů

LEGAL ALERT – listopad 2025

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Lze uzavřít smlouvu pouhým odkazem na obchodní podmínky? Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda lze uzavřít smlouvu pouhým odkazem na obchodní podmínky. Odpověď soudu je jasná a

LEGAL ALERT – říjen 2025

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Dopady oduznání nemoci z povolání V květnu se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda oduznání nemoci z povolání může samo o sobě ukončit povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci rentu.  

LEGAL ALERT – září 2025

VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele Dne 1. 1. 2026 nabude účinnosti zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Tato právní úprava představuje významný krok směrem k modernizaci